Svět průmyslu

STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL > těžké strojírenství

V Brdech si připomenou 700 let hutnictví na Příbramsku

Bohutín (Příbramsko) 18. dubna - Hutníci a jejich příznivci si ve čtvrtek odhalením pamětní desky v Brdech připomenou mnohasetletou historii hutnictví stříbra a olova na Příbramsku.

    Podle dochovaných pramenů v tento den uplyne přesně 700 let od okamžiku, kdy spatřil světlo světa první písemný dokument o činnosti hutě v okolí Příbrami. ČTK to dnes sdělil marketingový manažer Kovohutí Příbram Miroslav Jarolímek.
    Výročí dokládá listina z 21. dubna 1311, podle níž pražský měšťan Konrád z Příbrami se svými syny postupuje svou huť pražskému biskupovi Janu IV. z Dražic. Huť se nacházela v okolí Příbrami, v listině není uvedeno přesné místo. Objevily se tak dohady, zda nešlo o huť železářskou kdesi u Podlesí. Hornicko-archeologická, hutnicko-historická a mineralogická zkoumání však podle Jarolímka věrohodně naznačují, že mohlo jít o stříbrnou huť, která pracovala již na sklonku 13. století u Pilského potoka v Brdech nad Bohutínem. Průzkum zde prokázal hornické a hutnické podnikání od 13. do počátku 16. století.
    Pamětní deska na dovezeném kovohuťském kameni bude proto odhalena u Bohutína za hájenkou U Prokopa, kde byly nalezeny pozůstatky hutnické činnosti. Součástí oslav bude i neformální zasedání Cechu příbramských hutníků-olovářů na Březových Horách v Příbrami.
    Zástupci Kovohutí Příbram spolu s Cechem příbramských hutníků-olovářů si již 10. dubna připomněli 225 let fungování hutě na současném místě na soutoku Litavky a Obecnického potoka. K oběma výročím chce společnost vydat knihu Zdeňka Kunického a Karla Vurma, k níž poskytl odborné konzultace ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.
    Jarolímek uvedl, že hutníci na Příbramsku vyrobili od roku 1311 do konce roku 2010 přes 1,555 milionu tun olova a více než 5200 tun stříbra. Do 70. let minulého století se olovo vyrábělo z primárních surovin a v posledních desetiletích už jen recyklací olověných odpadů, zejména autobaterií. Stříbro se vyrábí také již jen recyklací průmyslových odpadů. Výroba se takto eviduje prostřednictvím historických pramenů, knih, výrobních deníků a v posledních letech v rámci elektronických databází. "Při současném tempu výroby bychom se dvoumilionté tuny olova mohli dočkat někdy kolem roku 2025," dodal Jarolímek.
    Cech příbramských hutníků-olovářů je jedním z nejstarších dobrovolných profesních spolků na Příbramsku. Řídí se cechovním řádem, regulemi a takzvaným pivním zákonem. Velmi úzce spolupracuje s Cechem příbramských horníků a hutníků. Členská základna, program zasedání i zvyky se od založení cechu výrazně změnily. Řízení podle Jarolímka není tak autoritářské jako dříve a nápoj zvykový - rum už není obvyklým doplňkem pitného, nebo lépe řečeno pivního režimu mistrů. "Duch sounáležitosti s hutí a kamarády je však stále hlavním důvodem, proč se pravidelně schází a pokračuje v tradici zahájené právě před více než 36 lety," dodal Jarolímek.