Svět průmyslu

ENERGETICKÝ PRŮMYSL > obnovitelné z. > vodní energie

V Berouně spustili vodní elektrárnu za více než 100 mil. Kč

Beroun 27. května - V Berouně dnes uvedli do provozu vodní elektrárnu, opravený jez a rybí přechod za více než 100 milionů korun. Vodní dílo je součástí protipovodňových opatření města.

     Elektrárna dokáže průměrně zásobovat až 1500 domácností, řekl ČTK Jakub Helus ze společnosti RenoEnergie, která stavbu financovala.
     Vodní elektrárna funguje jako jezová a průtočná. V prvním případě to podle Heluse znamená, že se voda odebírá nad jezem a pod ním se vrací zpět do řeky. Elektrárna nesnižuje průtok vodního toku. "Průtočná znamená, že zpracovává přirozené průtoky. Voda, která přiteče, zase odtéká do podjezí a vrací se zpět do koryta," dodal Helus. Elektrárnu pohánějí čtyři Kaplanovy turbíny s výkonem 720 kW.
    Součástí protipovodňové ochrany Berouna je zejména opravený jez, který je pohyblivý a údajně například dokáže lépe převádět povodně nebo ledové kry. V létě podle Heluse zajišťuje stálou výšku hladiny nad jezem. Díky tomu se tam místní budou moci koupat. "Jez je schopen regulovat hladinu v nadjezí na konstantní úrovni až do pětiletých povodní," uvedl Helus.
    Funkce jezu se podle něj poprvé osvědčila letos v lednu, kdy město ohrožovala právě zhruba pětiletá povodeň. Díky jezu byl prý před záplavami zachráněn nedaleký kemp, dětské hřiště a situace se příznivě projevila i v menším zatopení autobusového nádraží.
     Součástí vodního díla je i rybí přechod, který je podle Heluse největším ve Středočeském kraji. "Je to přírodní koryto, které připomíná horský potok. Umožňuje migraci celému spektru ryb," popsal Helus. Pohled na rybí přechod je atraktivní především v době tahu ryb, kdy je lze pozorovat při zdolávání této vodní překážky.
    Stavba vodní elektrárny trvala téměř celý loňský rok. Po jejím ukončení měla společnost RenoEnergie problémy s tím, že ji ČEZ nechtěl zapojit do sítě. Dnes Helus tuto situaci odmítl komentovat. "Elektřina je dodávána do distribuční sítě ČEZu. Kde se přesně spotřebuje, nelze říct, ale převážná většina elektřiny by měla být využita v Berouně," sdělil.
    Beroun se při stavbě vodního díla spojil se soukromým investorem. Rekonstrukce hrazená ze státních prostředků, případně z rozpočtu města, by podle vedení radnice byla velmi komplikovaná a zdlouhavá. Investoři získali pozemky u řeky za tržní cenu a dostali povolení na stavbu vodní elektrárny.
    Povodně v srpnu 2002 způsobily v Berouně škodu více než 330 milionů korun. Zhruba jednu třetinu tvořily škody na městském majetku. Podle povodňového plánu se v oblastech ohrožených povodní v osmnáctitisícovém městě nachází zhruba 1550 objektů.