Svět průmyslu

ENERGETICKÝ PRŮMYSL > smart grids

Smart grids, vznešená myšlenka, a byznys

Na myšlenku chytrých rozvodných sítí, či slovy lingua franca smart grids, je možné se podívat například paradigmatem (úhlem pohledu), strategickým, materialistickým nebo idealistickým.

Každá z těchto „optik“ má své opodstatnění.

Energie je pro každý dynamický systém otázka života a smrti. Platí to přirozeně i pro Evropskou unii se všemi kontexty, co si kdo vzpomene. Jednou z největších strategických nevýhod evropské sedmadvacítky je závislost na dovozu energie. Jak uvedl letos v lednu španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero, energetické závislost Evropy vzrostla ze 44 procent za deset let na 53 procent. Za dovoz energie v posledním desetiletí zaplatily evropské státy 67 miliard eur, - je to téměř stejná částka, jakou vynakládají na veřejné investice do výzkumu a rozvoje. Evropská komise si proto stanovila několik strategických priorit, které by měly zvýšit energetickou soběstačnost Evropy. Mezi ně patří například vzájemné provázanosti energetických sítí. Dále rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Vyrábět energii větrem, vodou, sluncem, biomasou a tak dále, ale znamená větší rozrůzněnost v distribuci energie. Tato diferenciace a nejen ta, by mohla být řešitelná právě technologií chytrých rozvodných sítí. To znamená inteligentních distribučních systémů, jež jsou schopny vyvažovat výkyvy nabídky a poptávky.

Tyto strategické cíle EU částečně promítla už před dvěma lety do Plánu strategických energetických technologií EU. Ve zkratce SET Plan. Cílem je dosáhnout do roku 2020 energetické koncepce popsané vzorcem: 20 procentní podíl obnovitelných zdrojů: 20 procentní úspora energie: 20 procentní snížení emisí.

Set Plan se našel v České republice na přelomu let 2008/9 odezvu v podobě Technologické platformy udržitelné energie ČR. V této souvislosti stojí Praha před rozhodnutím, zda podpoří evropskou směrnici, aby do deseti let 80 procent odběratelů energie bylo vybaveno měřidly pro smart grids.

Mimochodem, před měsícem Evropský parlament vyčlenil 115 milionů eur, které zbyly v „protikrizovém fondu“, na úspory energie v regionech. To znamená i na smart grids.

A jsme u materialistického či ekonomického pohledu na věc. Letos v červenci zmínil ekonomický týdeník Euro dvě zajímavé studie. Podle analýzy BCC Research dosáhl před dvěma lety v USA trh s technologiemi pro smart grids objemu více než sedmnácti miliard dolarů. V roce 2014 by se tato částka měla zvýšit na zhruba 40 miliard dolarů. Rozvodné sítě v USA se mnohde se blíží k hranici životnosti. Do jejich modernizace bude nutné investovat takřka jeden a půl bilionu dolarů.

Studie firmy Roland Berger vychází ze skutečnosti, že i v Evropě bude třeba vynaložit na modernizaci a posílení přenosových kapacit stovky miliard eur. Pochopitelně část z těchto peněz, v souladu se záměry Evropské komise, musí připadnout na smard grids. Sedm významných evropských distributorů elektřiny a sedm velkých evropských provozovatelů přenosových soustav, jako E.on, RWE , Enel či ČEZ, proto založilo European Electricity Grid Initiative. Tato iniciativa se zaměřuje na demonstrační projekty po celé Evropě, jejichž cílem je vyzkoušet jednotlivé funkční celky smart grids. Projekty jsou podporovány Evropskou komisí v rámci 7. rámcového programu pro vědu, výzkum a inovační technologie. Rozběhly se již ve španělské Malaze nebo v německém Mannheimu. A připravují se další. ČEZ jej chystá pod názvem Smart Region za půl miliardy korun ve Vrchlabí. Smart grids jsou velmi zajímavou příležitostí také pro výrobce inteligentních měřidel, které tvoří významnou součást této technologie. Například společnost Hewlett-Packard dodá k experimentálním účelům ČEZ měřicí přístroje pro 40 tisíc domácností za 400 milionů korun.

Z iniciativy domácích firem působících v energetice, s deklarovaným cílem podpořit inovaci energetických soustav v ČR zavedením konceptu smart grid, bylo u nás před rokem založeno zájmové sdružení Česká technologická platforma Smart Grid. Mezi zakládající členy patří firmy ABB s.r.o., AIS s.r.o., Bohemian Lions s.r.o., CITYPLAN s.r.o., EG Expert s.r.o., EGU Praha Engineering, a.s., Landis+ Gyr s.r.o., Unicorn a.s., S.O.S. Industry s.r.o., či Západočeská univerzita v Plzni.

Chytré sítě asi opravdu představují šanci do budoucna. Svědčí o tom i zpráva z letošního léta, že společnost GE Energy jedná v ČR o koupi továrny na zařízení pro smart grids.

Po této materialistické poznámce je možné nahlédnout na věc také idealisticky. Z idealistické představy totiž, jako vždy, vše vychází.

Idea spočívá v tom, že místo velkých zdrojů energie přijdou malé, ale ve velkém počtu a ze značné části obnovitelné. Ty obnovitelné se sdruží v takzvané virtuální elektrárny. Většinou však nestabilní, jelikož slunce nesvítí pořád a vítr také nefouká stále. Kolísání zdrojů by měla vyřešit inteligentní distribuční síť. Představa je taková, že s hrozbou přetížením nebo naopak s malým zatížením si smart grids poradí lépe než živý operátor. Principem sítě je obousměrný tok energie. Její dnešní spotřebitelé by v budoucnu měli být také dodavatelé energie ze svých alternativních zdrojů nebo třeba i z akumulátorů právě nevyužívaných elektromobilů. Díky tomu nastane energetická rovnováha a přenos energie se zkrátí na minimum. Jako čítankový příklad se uvádí pračka připojená k chytrému měřidlu, které pošle po síti informaci do centrály, že se bude prát. Centrála plánovaný odběr zaznamená a zpět vyšle pokyn k zapnutí pračky, až to bude pro zákazníka cenově nejvýhodnější. Například, když začne pořádně foukat vítr a v síti bude přebytek energie z regionální větrné elektrárny. Nebo se pračka rozběhne hned „na proud“, který jí dodají solární panely na střeše domu, ve kterém se má prát. Přesněji formulováno, smart grids představují otevřený systém, který umožní řízení a regulaci přenosové sítě v reálném čase až ke spotřebiteli, s minimálním zásahem lidského faktoru a zároveň efektivní kombinování tradičních a alternativních zdrojů.

Nicméně, jak říkají Němci, čert je v maličkostech, a tím je u smart grid, ostatně jako u každé vznešené ideje, technické řešení. Otázek je v tomto směru mnoho. Už jejich výčet však přesahuje rámec tohoto textu, který se věnuje pouze principu tématu, nikoli jeho odborným aspektům.