Svět průmyslu

STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL > střední strojírenství > letecký průmysl

Letouny L-159 zatím marně čekají na zahraničního kupce

Praha 9. května - Ambiciózní projekt nových cvičných bojových letounů L-159 měl být záchranou společnosti Aero Vodochody i jedním z pilířů českého zbrojního průmyslu.

    Z předpokládaného prodeje zhruba 200 kusů, který měl zaplatit nákladný vývoj a zajistit rentabilitu projektu, se podařilo získat zákazníka pro pouhých 72 strojů, které objednala česká armáda. I ta ale záhy zjistila, že jich tolik nepotřebuje a již řadu let se Česko marně snaží získat pro přebytečné stroje kupce. Nyní se údajně rýsuje možnost prodat letouny do Iráku. V úterý bude v Praze jednat náměstek iráckého ministra obrany, do Iráku se chystá česká delegace v čele s premiérem Petrem Nečasem.
    Smlouvu o nákupu 72 letounů L-159 podepsal ministr obrany Miloslav Výborný (KDU-ČSL) s generálním ředitelem Aera Vodochody v roce 1997. Všechny letouny měly být dodány do roku 2002, ale tyto podmínky Aero nedodrželo a stroje dodávalo do roku 2004. Finanční objem celé zakázky se zejména kvůli rostoucímu kurzu amerického dolaru vůči koruně vyšplhal z předpokládaných zhruba 25 až 30 na více než 51 miliard korun. Vojáci později usoudili, že tolik letounů nepotřebují a ponechají si pouze 24 z nich. O prodeji 47 letounů L-159 z výzbroje české armády rozhodla vláda v červenci 2004.
    Jenže veškeré snahy o prodej nepotřebných strojů jsou zatím neúspěšné. Dva stroje putovaly do Španělska v rámci sporného obchodu na pořízení transportních letadel CASA pro českou armádu. Předmětem výměny jednoho z pořizovaných letounů CASA bylo pět L-159. Zbývající tři stroje podle nedávných informací ministerstva obrany převzala firma Omnipol, která celý obchod včetně výměny zprostředkovala. Podle smlouvy by letadla měla sloužit k výcviku pilotů ze zemí NATO.
    Podle dostupných informací zástupci Aera i českého státu jednali v posledních letech o prodeji L-159 v celé řadě zemí, avšak zatím bez úspěchu. Blízko kontraktu byla firma v roce 2003 v Indii, kde se L-159 dostala do užšího výběru, avšak Indie dala nakonec přednost britským strojům Hawk. Další jednání se uskutečnila například v Keni, Egyptě, Indonésii, Izraeli, Nigérii, Filipínách nebo Bolívii. Z evropských zemí se o L-159 zajímalo Slovensko, Polsko, Řecko či Maďarsko.
    Zbrojní obchody mívají často politické pozadí a proto neúspěch L-159 na zahraničních trzích nemusí vždy souviset s kvalitou, využitelností, servisním zázemím či cenou strojů. Například v roce 2009 informovala agentura AP, že Bolívie koupí na pomoc v boji proti pašerákům drog místo původně zvažovaných českých letadel šest čínských proudových letounů. Bolivijský prezident Evo Morales podle agentury prohlásil, že Bolívie původně měla v plánu koupit česká letadla. Stroje však využívají americké technologie a Washington obchod dle Moralese zablokoval.
    Možnost Spojených států zablokovat export českých letadel je dána vysokým podílem technologií americké produkce v L-159. Česká strana proto kladla naděje na oživení projektu L-159 do spolupráce Aera s americkým leteckým gigantem Boeing. Boeing při svém vstupu do Aera v roce 1998 slíbil pomoc při pronikání na zahraniční trhy a zvýšení objemu zakázek. Mnoho nových kontraktů však zbrojovce nepřinesl a nepodařilo se mu najít ani kupce pro L-159. Stát se proto po několika letech rozhodl strategické partnerství s Američany ukončit. V roce 2004 odkoupil podíl v Aeru za symbolické dvě koruny, zároveň však převzal závazky vzniklé za dobu, po kterou Boeing ve firmě působil. V říjnu 2006 stát prodal Aero Vodochody česko-slovenské investiční skupině Penta.
    Letoun L-159 konstrukčně vychází z osvědčeného typu letounů L-59, které dodnes létají v mnoha zemích světa. Jeho konkurenční výhodou měly být nízké provozní náklady a široké možnosti využití. Stroj byl vyvinut v souladu s požadavky NATO, je vybaven moderní elektronikou, na projektu se podílela řada zahraničních firem, mimo jiné z USA, Británie a Itálie.