Svět průmyslu

ENERGETICKÝ PRŮMYSL > jaderná e.

Jaderné elektrárny budou v Německu asi odstavené i po moratoriu

Berlín 15. června - Provozovatelé nejstarších německých jaderných elektráren pravděpodobně nevyužijí dnes končící tříměsíční moratorium na jejich provoz a dočasně ho neobnoví.

     Informovala o tom dnes agentura DPA. Osm zařízení postavených většinou před rokem 1980 by mohlo být znovu připojeno do sítě, dokud německý parlament neschválí vládní záměr odklonu od jaderné energetiky. Ten počítá s jejich okamžitým vyřazením z provozu, definitivně ho ale zákonodárci mají odhlasovat nejdříve na počátku července.
    Největší německý provozovatel E.ON už dříve oznámil, že své utlumené reaktory Isar I a Unterweser už nereaktivuje. Neočekávalo se to ani u dlouhodobě nefunkčních elektráren Krümmel a Brunsbüttel, které spravuje německá divize švédského státního koncernu Vattenfall.
    Otazníky tak visely nad postupem společností RWE a EnBW, které nevyloučily opětovné zapojení svých elektráren Biblis A a B, Philippsburg I a Neckarwestheim I. Podle zjištění DPA to ale "s velkou pravděpodobností" neudělají.
    "Rozhodneme se před víkendem," sdělila agentuře AFP mluvčí RWE. Firma podle ní nařízení vlády o tříměsíčním odstavení obou jejích reaktorů v Biblisu obdržela 18. března, proto pro ni oficiálně moratorium končí až v sobotu. Vyjádření EnBW zatím není známo.
    Berlínská vláda rozhodla o tříměsíčním odstavení sedmi nejstarších jaderných zařízení v zemi po březnové havárii v japonské atomové elektrárně Fukušima, způsobené silným zemětřesením a následnou ničivou přílivovou vlnou cunami. Po stejnou dobu neměl být do provozu znovu uveden ani poruchový reaktor v Krümmel. Na tři měsíce rovněž pozastavila loňské prodloužení životnosti všech německých nukleárních elektráren a nechala prověřit jejich bezpečnost.
    Minulý týden kabinet kancléřky Angely Merkelové schválil návrh novely zákona o jaderné energii, který předpokládá její definitivní opuštění do 11 let. Sedmička odstavených reaktorů spolu s Krümmelem mají podle něj ukončit činnost okamžitě, zbývajících devět pak postupně mezi lety 2015 až 2022.
    Podle provozovatelů jim moratorium způsobilo ztráty přes 500 milionů eur (12 miliard Kč) a další očekávají v důsledku předčasného zavření elektráren. Někteří proto už oznámili, že chystají na německou vládu žaloby a budou požadovat finanční odškodnění. Pokud by nyní dočasně zprovoznili odstavené reaktory, vydělali by podle DPA po odečtení daně z jaderného paliva za každý den více než půl milionu eur (12 milionů Kč).