Svět průmyslu

ENERGETICKÝ PRŮMYSL > obnovitelné z.

Energetický plán do roku 2050: Bezpečná, konkurenceschopná a nízkouhlíková energetika je možná

Brusel 15. prosince – Aby mohlo být dosaženo cíle snížit emise o více než 80 % do roku 2050, nesmí při výrobě energie v Evropě vznikat téměř žádné emise sloučenin uhlíku.

   Jak toho dosáhnout, aniž by se narušily dodávky energie a konkurenceschopnost, je otázka, na niž odpovídá energetický plán do roku 2050, který dnes Komise předkládá. Na základě analýzy několika scénářů popisuje dokument důsledky energetického systému bez emisí uhlíku a potřebný politický rámec. To by mělo členským státům pomoci při volbě příslušných rozhodnutí v energetice a při vytvoření stabilního podnikatelského prostředí pro soukromé investice, zejména do roku 2030.

„Nás systém bude bezpečný, konkurenceschopný a dlouhodobě udržitelný pouze s novým energetickým modelem,“ uvedl komisař pro energetiku Günther Oettinger. „V současnosti disponujeme evropským rámcem pro přijetí potřebných politických opatření, která mají zajistit správné investice.“

Analýza vychází z ilustračních scénářů vytvořených různými kombinacemi čtyř hlavních způsobů dekarbonizace (energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie, jaderná energie  a CCS). Žádný ze scénářů se pravděpodobně nezrealizuje, ale všechny scénáře jasně ukazují řadu možností, které by byly i v příštích letech dobrou volbou (tzv. „no regrets“).

Energetický plán do roku 2050 přináší více prvků, které mají pozitivní účinky za všech okolností, a tudíž jsou klíčové pro výsledky, jako např.:

-       Dekarbonizace energetického systému je technicky a ekonomicky proveditelná. Všechny scénáře dekarbonizace umožňují dosáhnout cíle snížení emisí a mohou být z dlouhodobého pohledu méně nákladné než současné politiky.

-       Rozhodující je energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie. Bez ohledu na konkrétní zvolenou skladbu zdrojů energie je pro splnění cíle ohledně CO₂ v roce 2050 nezbytná vyšší energetická účinnost a významné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie. Scénáře rovněž ukazují, že elektřina bude hrát větší úlohu než nyní. Ve všech scénářích figurují v různém poměru i plyn, ropa, uhlí a jaderná energie, což umožňuje členským státům, aby si za předpokladu, že bude rychle dosaženo dobře propojeného vnitřního trhu, zachovaly flexibilitu, pokud jde o jejich energetickou skladbu.

-       Včasné investice jsou levnější. O investicích do nezbytné infrastruktury až do roku 2030 se musí rozhodnout nyní, protože infrastrukturu vybudovanou před 30 až 40 lety je třeba nahradit. Včasným jednáním se můžeme vyhnout nákladnějším změnám za dvacet let. Vývoj energetiky v EU vyžaduje v každém případě modernizaci a mnohem pružnější infrastrukturu, jako jsou např. přeshraniční propojení, „inteligentní“ elektrické rozvodné sítě a zavedení moderních technologií s nízkými emisemi uhlíku při výrobě, přenosu a skladování energie.

-       Je třeba omezit zvyšování cen. Investice provedené nyní připraví půdu pro nejlepší možné ceny v budoucnosti. Ceny elektřiny do roku 2030 s nejvyšší pravděpodobností porostou, ale posléze mohou klesnout díky nižší ceně dodávek, úsporným politikám a dokonalejším technologiím. Náklady budou vyváženy vysokou úrovní udržitelných investic do evropské ekonomiky, související místní zaměstnaností a snížením závislosti na dovozu. Pokud jde o celkové náklady nebo aspekty zabezpečení dodávek, nejsou při dosahování dekarbonizace mezi scénáři velké rozdíly.

-       Jsou potřebné úspory z rozsahu. Evropským přístupem se ve srovnání s paralelními systémy jednotlivých členských států dosáhne nižších nákladů a zabezpečení dodávek. K němu patří i společný trh s energií, který by měl být dokončen do roku 2014.

Souvislosti

Cílem plánu je dosáhnout nízkých emisí uhlíku do roku 2050 a současně zvýšit konkurenceschopnost Evropy a bezpečnost dodávek energie. Členské státy sice již plánují své národní energetické politiky do budoucna, je však nutné spojit síly při koordinaci jejich úsilí v širším rámci. Na tento plán navážou v příštích letech další iniciativy politiky v konkrétních oblastech energetiky, počínaje v příštím roce návrhy týkajícími se vnitřního trhu, energie z obnovitelných zdrojů a jaderné bezpečnosti.