Svět průmyslu

ENERGETICKÝ PRŮMYSL > neobnovitelné z.

Čína chce do roku 2020 získat 10 pct energie z břidlicového plynu

Peking 9. listopadu - Jedním z nových zdrojů pro energeticky náročné čínské hospodářství by mohl být v budoucnu břidlicový plyn. Země disponuje obrovskými rezervami této suroviny, podle expertů ale zatím nemá technologie a zejména dostatek vody potřebné k

    Čína začala vrtat na jihozápadě země, kde by chtěla dosáhnout roční produkce 80 miliard kubických metrů v roce 2020. Na konci tohoto desetiletí by již chtěla plynem pokrývat deset procent své energetické spotřeby oproti jednomu procentu v roce 2006, uvedlo Světové jaderné sdružení.
    Získávání břidlicového plynu, které je rozvinuté ve Spojených státech a Kanadě, je složitější a finančně náročnější než těžba zemního plynu. Je k tomu potřeba enormní množství vody, písku a je nutné přidávání chemických látek, které jsou vstřikovány hluboko pod zem, čímž jsou lámány skalní útvary a dochází k uvolnění plynu, který je v nich ukryt.
    Těžba břidlicového plynu však může mít i svá negativa. Proces může znečistit podzemní vody, a znamenal by proto nebezpečí v regionech, které se již nyní občas potýkají s nedostatkem vody. Zároveň by mohl znamenat odliv investic z jiných oblastí obnovitelných energií.
    "Je to fosilní energie, která je čistší než uhlí nebo ropa, ale stále je to fosilní energie," podtrhuje Stephan Singer, který vede oddělení pro klima a energii Světového fondu na ochranu přírody. Chce věřit, že Čína tímto krokem hodlá nahradit uhlí a nikoli obnovitelné zdroje.
    Více než polovina čínských zásob břidlicového plynu je jednodušeji dobyvatelná než ve Spojených státech. Otázkou je však podle analytiků jeho kvalita.
    Zatím se soustředí těžba na dvě místa, která byla přidělena dvěma čínským společnostem, jednou z nich je ropný gigant Sinopec, druhou společnost PetroChina. Další místa těžby by měla být přidělena počátkem nového roku.
    O těžbu se nemohou ucházet zahraniční společnosti. Výjimkou by mohly být pouze firmy přidružené k čínským, které disponují technickými zkušenostmi. PetroChina je spojena s dánskou Royal Dutch Shell, Sinopec jedná o spolupráci s americkým ExxonMobil, produkce by mohla začít v roce 2015.
    Na konci roku 2013 chce Peking dokončit přehled zásob, což by mohlo otevřít nové příležitosti. Významné množství se očekává v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiangu a ve Vnitřním Mongolsku. Čínské společnosti mezitím investují v zahraničí do získávání zkušeností.
    V lednu jednička v ropné produkci na moři CNOOC informovala, že je připravena zaplatit 413 milionů eur (10,46 miliard korun), aby získala třetinu projektu na těžbu břidlicového plynu a oleje ve Spojených státech v Coloradu a ve Wyomingu.
    PetroChina zahájila v červnu jednání s kanadskou Encanou, aby společně vyvinuly velký projekt na těžbu v Britské Kolumbii a Albertě. Spolupráci se však nepodařilo uzavřít, neboť se firmy nedohodly na společných pravidlech.
    "Zahraniční společnosti budou pro čínské firmy nezbytné," soudí Michala Meidanová, analytička firmy Eurasia Group v New Yorku. Podle ní by se však mohlo jednat o krátkou spolupráci, neboť čínské firmy se budou snažit technologie přizpůsobit a naučit se je samy ovládat.